Konec zákonné koncentrace řízení? Nejvyšší soud napadl § 118b OSŘ u Ústavního soudu

Autor

Arzinger & Partners

Zveřejněno

17.02.2026

Koncentrace

Nejvyšší soud poslal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části občanského soudního řádu, která upravuje tzv. zákonnou koncentraci řízení – tedy „stopku“, po níž už strany zpravidla nemohou doplňovat nová tvrzení a důkazy. Podle Nejvyššího soudu je současná úprava příliš tvrdá a může zasahovat do práva na spravedlivý proces. Co by případné zrušení znamenalo pro firmy i jednotlivce, kteří vedou civilní spor?

 

O co jde: co je zákonná koncentrace řízení

 

Zákonná koncentrace řízení (zejména § 118b OSŘ a také § 114c odst. 5 OSŘ) nastavuje v civilním procesu jasný okamžik, do kdy mají účastníci soudu předložit rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy. Po jeho uplynutí soud obvykle k novým návrhům nepřihlíží – výjimky existují, ale jsou poměrně úzké.

 

Smysl je zřejmý: řízení má být rychlejší, má se omezit taktizování a „natahování“ sporu. Zároveň to ale vytváří tlak, aby strany předkládaly vše co nejdříve – někdy i „pro jistotu“ a bez jasné relevance.

 

Proč Nejvyšší soud navrhuje zrušení § 118b OSŘ

 

Nejvyšší soud v návrhu upozorňuje, že současná podoba koncentrace je příliš rigidní. Problém má být zejména v tom, že zákon zavádí paušální zákaz přihlížet k opožděným tvrzením a důkazům, aniž by soud vždy zkoumal, zda by jejich připuštění skutečně způsobilo průtahy v řízení.

 

V praxi pak mohou nastat situace, kdy strana potřebuje reagovat na vývoj dokazování nebo se objeví nová důležitá okolnost – jenže „stopstav“ to neumožní. Podle Nejvyššího soudu to může oslabovat:

  • právo být slyšen,

  • rovnost zbraní mezi stranami,

  • a v krajním případě i vést k rozhodnutí, které nevychází z co nejúplněji zjištěného skutkového stavu.

 

Co by se změnilo, pokud Ústavní soud návrhu vyhoví

 

Vyhovění návrhu by přineslo větší flexibilitu – soudy by mohly snáz zohlednit i pozdější tvrzení a důkazy. Současně ale nejde o „výhru bez rizik“. Otevření prostoru pro průběžné doplňování může znamenat:

  • více žádostí o doplnění dokazování,

  • častější odročování jednání,

  • a potenciálně delší civilní spory (což je přesně to, čemu koncentrace měla bránit).

 

Jinými slovy: Ústavní soud bude řešit citlivou rovnováhu mezi rychlostí řízení a spravedlivým procesem. Pokud by koncentrace padla, bude pravděpodobně potřeba hledat náhradu – například ve formě „soudcovské koncentrace“, kde by soud mohl pružněji zohlednit, zda konkrétní doplnění opravdu řízení zdržuje.

 

Praktické doporučení pro firmy i jednotlivce

 

Ať už Ústavní soud rozhodne jakkoli, jedno pravidlo zůstává rozumné už dnes: procesní příprava na startu sporu je klíčová. Kdo přichází s důležitými tvrzeními a důkazy pozdě, často riskuje, že se jimi soud nebude vůbec zabývat – anebo naopak vyvolá zbytečné procesní spory o to, co ještě „projde“.

Pokud řešíte civilní spor, vyplatí se nastavit strategii včas: co tvrdit, jaké důkazy mají smysl a kdy je předložit.