Váš dlužník převeden na "bílého koně"? Dá se tomu bránit?

Převedl  váš dlužník svůj obchodní podíl ve společnosti na nekontaktní osobu? Jak v  takovém případě postupovat? Má smysl podávat žalobu? Dá se nějak dostat k  úhradě dluhu nebo jeho části?

Schéma,  které vymysleli nepoctiví společníci a jednatelé tuzemských korporací, je na  první pohled jednoduché. Společnost se zadluží a není schopná či nechce  pohledávky věřitelů splácet. Velmi často je před takovým převodem majetek  společnosti záměrně vyveden. Následně společník a zpravidla i jednatel v  jedné osobě převede svůj podíl ve společnosti na „bílého koně“, tedy  společnost, která má buď sídlo v některé podnikatelsky pochybné zemi, přičemž  zvláště oblíbená je oblast Karibiku či Seychely, nebo na fyzickou osobu,  která má své „bydliště“ na obecním úřadě a noci tráví kdesi pod mostem.
 
 Společnost najednou nemá jednatele a nový společník nejeví zájem na dalším  pokračování obchodní či výrobní činnosti dlužníka. Veškeré pokusy o  komunikaci s novým společníkem ze strany věřitelů či soudu jsou pak marné.  Velmi často při převodu na nového společníka dochází i k převodu účetnictví  společnosti, které je do budoucna pro věřitele, soudy a i finanční úřady již  nedohledatelné.
 
 Pohledávky věřitelů již zpravidla nelze splácet z prostředků dlužníka. Jeho  majetek je zanedbatelný nebo žádný není vůbec dohledán a výtěžek z  insolvenčního řízení tak nenabízí úplné uspokojení, nýbrž pouze symbolickou  výplatu věřitelům. Věřitelé, kteří stojí o zbytek svých peněz, musí vyhledat  profesionální právní pomoc.
 
 Vyplatí se investovaný čas a peníze do právních sporů? Jak se může věřitel  bránit proti tomu, že jeho dlužník s ním přestane komunikovat, nemá jednatele  a veškeré pokusy o postižení majetku dlužníka, právnické osoby, jsou marné  nebo poskytují jen nepatrné uspokojení pohledávek věřitele?
 
 Tuzemský právní řád poskytuje prostředky, jak nekalé jednání společníků či  členů statutárních orgánů společností postihnout. Domoci se spravedlnosti a  peněz od dlužníka v takové situaci není jednoduché, a proto je potřeba  postupovat s veškerým odborným úsilím. Naše advokátní kancelář se na podobné  případy specializuje a máme tak s uvedenou problematikou již zkušenosti.
 
 Tyto případy mají vždy dvě roviny. Trestněprávní a občanskoprávní, přičemž  oběma cestami se mohou věřitelé domoci alespoň částečné náhrady za své  pohledávky. Domáhat se náhrady škody v trestním řízení je z pohledu věřitele  levnější a procesně jednodušší, neposkytuje však vždy náhradu pohledávek  věřitele ve výši 100%. Kombinace obou zmíněných rovin je jedinou účinnou  cestou k úspěchu z pohledu věřitele. Každý případ je však jiný, postup je  proto potřeba volit individuálně v návaznosti na konkrétní okolnosti dané  věci.
 
 Je dokonce možné docílit i toho, že původní společník bude v důsledku  rozhodnutí soudu navrácen na svoji pozici ve společnosti. V takovém případě  by musel původní společník osobně čelit věřitelům a nesl by také odpovědnost  za porušení svých povinností vůči zadlužené společnosti.
 
 Zda se investovaný čas a peníze vyplatí, záleží opět na okolnostech, zejména  na výši dlužné částky a osobě dlužníka. V případě pohledávek ve větší hodnotě  je přínos právní pomoci nesporný. Pro věřitele s menšími pohledávkami je pak  výhodné se spojit při postupu vůči dlužníkovi s ostatními, vytvářet tak  synergie a částečně sdílet náklady právního zastoupení, např. při zastoupení  věřitelů coby poškozených v rámci trestního řízení.
 
 O tom, že se v popsaném případě nejedná o ojedinělé excesy několika  podvodníků a neúspěšných podnikatelů, ale o fenomén dnešní doby, svědčí  množství společností nabízejících oddlužení a jejich propagace na internetu a  v ostatních médiích. Oddlužením se však v tomto případě myslí zprostředkování  převodu nebo převzetí obchodního podílu zadlužené společnosti za stanovený  poplatek, nikoliv pomoc s restrukturalizací dluhu či vstupem do insolvenčního  řízení. Hlavní výhody tohoto řešení jsou pak dlužníky spatřovány v tom, že na  společníky a členy statutárních orgánů nedopadnou sankce, které pojí zákon s  insolvenčním řízením či se způsobením úpadku obchodní korporace. Avizovanými  výhodami mají být dále úspora času a ušetření si „obtěžující“ komunikace s  věřiteli, soudy a exekutory.
 
 Naše advokátní kancelář se pouští do ostrých sporů proti dlužníkům a členům jejich  orgánů, kteří se snaží vyhnout plnění svých závazků a povinností  vyplývajících ze zákona. Podstatou těchto sporů je snaha o převedení principu  loajality do skutečných vztahů mezi účastníky na obchodní korporaci a touto  korporací. Princip loajality zjednodušeně říká, že společník musí brát za  všech okolností ohled na prospěch obchodní společnosti, nikoliv pouze svůj  vlastní.
 
 Jednání společníka v rozporu se zájmy společnosti je porušením jeho  povinností dle zákona. Převodům obchodních podílů a dalším krokům společníků,  které mají za cíl znemožnit úplné uspokojení věřitelů společnosti, se proto  lze bránit cestou soudního sporu. Příkladem takového porušení povinností je  nevytváření rezerv při hospodaření tak, aby nemohlo dojít k neschopnosti  plnit závazky společnosti, přestože o existenci pohledávek věřitelů  společnost věděla. Tyto společnosti také zpravidla od převodu obchodního  podílu nadále nemají ani jednatele. I v tom lze spatřovat porušení povinností  společníků, neboť společnost v takovém případě nikdo nespravuje.  Nejvýraznějším projevem poškození věřitele jsou však okolnosti spočívající v  tom, že převod obchodního podílu byl uskutečněn s úmyslem vyhnout se hrazení  dluhů společnosti, a to i ztížením nebo vyloučením možností kontaktovat  nového společníka. Společnost tak není kupována za účelem pokračování v  obchodní čí výrobní činnosti, která by generovala příjmy.
 
 Nezbývá než dodat, že pokud jste se stali obětí organizované skupiny,  zaměřené na krácení uspokojení věřitelů nebo Váš věřitel odmítá řádně  komunikovat a plnit své závazky, vyhledejte odbornou právní pomoc například u  naší advokátní kanceláře ARZINGER & PARTNERS, která se danou  problematikou dlouhodobě a úspěšně zabývá.

‍