Arzinger & Partners

NOVELA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA

27.06.2019

Dne 1. 6. 2019 nabyla účinnosti podstatná část dlouho očekávané novely zákona
č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „Insolvenční zákon“), vyhlášená ve sbírce zákonů pod č. 31/2019 (dále jen „Novela“). Novela přináší výrazné změny, zejména pokud jde o institut oddlužení, od kterých si zákonodárce slibuje ulehčení situace předlužených osob nacházejících se v dluhové pasti. Nejvýznamnější změny pro Vás v tomto článku rozebral náš specialista na insolvenční právo.

Pro povolení oddlužení insolvenčním soudem se až do účinnosti Novely uplatňovala podmínka důvodného předpokladu, že nezajištění věřitelé v 5 let trvajícím oddlužení obdrží od dlužníka alespoň 30 % svých pohledávek, ledaže věřitelé souhlasili s nižším plněním. Novela tento požadavek na vstup dlužníka do oddlužení ruší, což nutně vede k vyšší přístupnosti možnosti osobního bankrotu pro nízkopříjmové dlužníky. Je nutno také vyvrátit nepravdu šířící se v médiích, kdy se tvrdí, že pro úspěšné ukončení oddlužení musí dlužník splnit 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Tato hranice v souladu s ustanovením § 412a odst. 1 písm. c) představuje tzv. vyvratitelnou právní domněnku, kdy v případě, že dlužník splnil v průběhu 5 let od schválení oddlužení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, tak se má za to, že splnil i některé další povinnosti, které mu Insolvenční zákon ukládá.

Již zmíněným ustanovením Insolvenčního zákona se prakticky zavádí tři možné režimy splnění oddlužení. První samozřejmou možností je splnění oddlužení je situace, kdy dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši. Druhou možností, kterou přináší Novela, je možnost splnění oddlužení již ve 3 letech od schválení oddlužení za předpokladů, že dlužník splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek. Poslední možnost splnění oddlužení již byla naznačena shora. Oddlužení tedy může být splněno v neposlední řadě také v případě, jestliže po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo toto dlužníku zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat. V tomto případě je možno uplatnit vyvratitelnou právní domněnku splnění této povinnosti, pokud dlužník uhradil 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Existuje ještě speciální možnost splnění oddlužení, která je však v souladu s § 412a odst. 4 Insolvenčního zákona přístupná pouze pro dlužníky, kterým vznikl před schválením oddlužení nárok na starobní důchod a pro dlužníky, kteří jsou invalidní ve druhém nebo třetím stupni. V takovém případě je oddlužení splněno v případě, jestliže oddlužení nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení.

Druhou naprosto zásadní změnou je poté zrušení jednoho ze způsobů provedení oddlužení. Před účinností Novely znal Insolvenční zákon celkem tři možné způsoby – oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, oddlužení plněním splátkového kalendáře a na základě výslovného prohlášení dlužníka a k návrhu insolvenčního správce mohlo být oddlužení provedeno plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo její části. Nově však existují pouze dva způsoby oddlužení, a to oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

V neposlední řadě Novela zavádí dva úplně nové instituty, které Insolvenční zákon dosud neznal. Jedná se o instituty přerušení oddlužení a prodloužení oddlužení. Přerušení oddlužení je institut, který umožňuje insolvenčnímu soudu po schválení oddlužení plněním splátkové kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozhodnout o přerušení oddlužení až na 1 rok, a to z důležitých důvodů. Návrh na přerušení oddlužení může podat dlužník nebo insolvenční správce, přičemž přerušit oddlužení lze pouze jednou. Co jsou důležité důvody. Za důležité důvody lze považovat takové, které vznikly z objektivních důvodů a jsou dočasného charakteru – např. dlouhodobá pracovní neschopnost v případě hospitalizace, ztráta zaměstnání či jiný výpadek příjmu nezpůsobený na straně dlužníka.

Prodloužení oddlužení poté umožňuje dlužníkovi, aby doba trvání oddlužení jednou prodloužena až o 6 měsíců. Zákonodárce se opět snaží dlužníkům ulehčit splnění podmínek oddlužení. Využití institutu prodloužení oddlužení se nabízí například v případě, kdy by dlužníku, který by rád své oddlužení splnil ve 3 letech, hrozilo, že požadovanou hranici splacení 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů o pár procent nezvládne.

Ze shora uvedeného je zjevné, že zákonodárce se snaží zpřístupnit možnost osobního bankrotu co nejširšímu spektru dlužníků. Zda-li tato snaha zákonodárce je krok správným směrem, nebo povede k zneužívání oddlužení a oslabení pozice věřitele, však ukáže až praxe.

Právní novinky