Arzinger & Partners

ALKOHOL NA PRACOVIŠTI VE SVĚTLE NEDÁVNÉ JUDIKATURY

04.07.2017

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen „zákoník práce“) v § 106 odst. 4 písm. e) ukládá zaměstnancům povinnost spočívající v zákazu konzumace alkoholických nápojů na pracovišti zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a dále v zákazu vstupu na pracoviště zaměstnavatele pod jejich vlivem.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu z konce minulého roku a z usnesení Ústavního soudu z května tohoto roku však plyne, že ne každé porušení této povinnosti musí automaticky znamenat „závažné“ porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, což je jeden ze zákonných důvodů, pro které zaměstnavatel smí se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí (§ 52 písm. g) zákoníku práce).

Předmětný spor se týkal platnosti výpovědi, která byla dána zaměstnanci na pozici vedoucího směny v ocelárně poté, co byla v jeho těle zjištěna přítomnost alkoholu. První orientační dechová zkouška byla u zaměstnance provedena necelých 45 minut před začátkem směny s výsledkem 0,32 ‰ alkoholu v krvi, o půl hodiny později byla provedena druhá orientační dechová zkouška s výsledkem 0,23 ‰ alkoholu v krvi a za další tři čtvrtě hodinu byla provedena třetí orientační dechová zkouška s výsledkem 0,11 ‰ alkoholu v krvi. Zaměstnavatel se tedy rozhodl rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Rozvázání pracovního poměru zaměstnanec napadl žalobou pro určení neplatnosti výpovědi s odůvodněním, že před nástupem na směnu žádný alkohol nepožil, pouze hodinu před začátkem směny vypil dvě nealkoholická piva.

Okresní soud v Ostravě žalobě zaměstnance vyhověl a rozhodl, že výpověď je neplatná. Vycházel přitom mimo jiné z oficiálního forenzního stanoviska z oboru soudního lékařství, které hladinu alkoholu do 0,2 g/kg považuje za neprůkaznou, hladinu alkoholu do 0,3 g/kg označuje za nevýznamnou pro silniční provoz a hladina alkoholu mezi 0,31 a 0,49 g/kg pak svědčí o skutečnosti, že dotyčná osoba alkohol požila, avšak je jím prakticky neovlivněna. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě následně potvrdil jak Krajský soud v Ostravě, tak Nejvyšší soud. Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem Krajského soudu v Ostravě jako soudu odvolacího, že: „Pozitivní zjištění neznamená vždy (bez dalšího) porušení povinností takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinnosti ve smyslu § 52 písm. g) zák. práce“. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu tak plyne, že se nelze omezit ve vztahu k výpovědi z důvodu závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci na samotné zjištění přítomnosti alkoholu v těle zaměstnance, ale je třeba přihlédnout ke zjištěným hodnotám a dále také například k osobě zaměstnance, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních povinností a k pracovní pozici.

Ústavní soud ústavní stížnost zaměstnavatele odmítl. Dle Ústavního soudu obecné soudy dospěly ke správnému závěru, že ze strany zaměstnance sice došlo k porušení jeho povinnosti, ale v tak malém rozsahu (pouze o 0,03 ‰ více než je tzv. fyziologická hladina 0,2 ‰), že nemůže - i s ohledem na jeho dosavadní pracovní výsledky postačovat - k naplnění výpovědního důvodu pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Lze tedy shrnout, že přítomnost alkoholu v těle zaměstnance je sice porušením povinnosti zaměstnance nevstupovat na pracoviště zaměstnavatele pod vlivem alkoholu, avšak nemusí se automaticky jednat o závažné porušení povinnosti, pro které smí zaměstnavatel rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí. Vždy je třeba přihlédnout k individuálním okolnostem daného případu, zejména ke zjištěným hodnotám, k osobě zaměstnance, jeho pracovní pozici a jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních povinností.

Právní novinky