Arzinger & Partners

NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE 2017

14.12.2016

Poslanecká sněmovna v současné době projednává návrh tzv. koncepční novely zákoníku práce, přičemž účinnost její převážné části je v případě schválení plánována na leden 2017. Novela přináší řadu zásadních změn, jejichž shrnutí se stručným popisem je uvedeno níže.

Institut tzv. vrcholového řídícího zaměstnance

Jedná se o zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců v přímé působnosti statutárního orgánu zaměstnavatele – právnické osoby či fyzické osoby, popř. jiného vrcholového zaměstnance. Cílem zavedení této kategorie je podpora flexibility vysoce postavených manažerů. Předpokladem pro zařazení zaměstnance do této kategorie je dosažení určité výše hrubé měsíční mzdy, a to nejméně ve výši 75.000,- Kč, a uzavření dohody mezi ním a zaměstnavatelem. Vrcholoví řídící zaměstnanci si především budou moci sami určovat režim pracovní doby či rozvržení práce. Nová úprava tak do značné míry odráží realitu. Na druhé straně bude vymezená volnost vrcholových řídících zaměstnanců vykoupena nemožností nárokovat si některé příplatky, např. za práci přesčas, práci ve svátky či o víkendech.

Úprava dovolené

Nárok na dovolenou by měl být založen na týdenní pracovní době zaměstnance, tedy počtu odpracovaných hodin, nikoliv odpracovaných dní, jak tomu bylo dosud. Dovolená se bude stanovovat v hodinách. Měla by být rovněž zakotvena možnost legitimně převést část nevyčerpané dovolené z příslušného kalendářního roku do toho dalšího, a to i tehdy, pokud je to v zájmu a na podnět zaměstnance.

Práce z domova

Cílem úpravy je především stanovit jasnější pravidla u již existujícího institutu tzv. home office. Na základě dohody se zaměstnavatelem bude mít zaměstnanec možnost rozvrhnout si pracovní dobu sám, přičemž na jeho pracovněprávní vztah se nebudou vztahovat některá ustanovení zákoníku práce týkající se pracovní doby, jejího rozvržení, osobních překážek v práci a odměňování, např. by mu nepříslušela mzda či náhradní volno za přesčas či za práci ve svátek. Zakotvena bude povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady související s komunikací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tedy zpravidla internetové připojení či náklady za telefon.

Změny pracovního poměru

Zaměstnavatel nebude oprávněn převést zaměstnance v případech, kdy zaměstnanec není kvůli svému zdravotnímu stavu schopen vykonávat svou práci, na jinou práci bez jeho souhlasu. Nově bude zaměstnavatel povinen převést takového zaměstnance na jinou vhodnou práci v rámci sjednaného druhu práce, bude se tedy muset jednat o stejný druh práce. V případě, že to nebude možné, bude se muset jednat o jinou vhodnou práci, kterou bude zaměstnavatel zaměstnanci povinen nabídnout a zaměstnanec bude povinen souhlasit. Popsaný postup bude nutné dodržet i v případě dání výpovědi z důvodů dle ust. § 52 písm. f) a g) zákoníku práce, pokud bylo vůči zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo pokud zaměstnanec pozbyl předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy k výkonu práce. Jedinou výjimkou, kdy nebude třeba souhlasu zaměstnance s převedením na jinou práci, budou představovat případy obecného zájmu, tj. např. mimořádné události, živelné události apod. V případě, že by zaměstnavatel jinou vhodnou práci nenavrhnul, popř. zaměstnanec by nesouhlasil, pak by se v daných případech jednatel o překážky v práci na straně zaměstnavatele, resp. zaměstnance.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Na základě dohody o pracovní činnosti budou mít zaměstnanci nově právo na dovolenou přímo ze zákona. Zaměstnavatelé budou muset nově dodržovat a evidovat přestávky v práci, bezpečnostní přestávky, dobu výkonu práce, maximální délku směny, dobu odpočinku mezi jednotlivými směnami a dobu odpočinku v týdnu. Nově bude také platit pro určení minimální odměny zaručená mzda, která se zatím vztahovala pouze na zaměstnance v pracovním poměru. Zaměstnanci tak budou mít v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nárok na minimální hodinovou mzdu určenou státem.

Doručování v pracovněprávních vztazích

Nově bude upravena doba, po jejímž uplynutí nastává tzv. fikce doručení, a to na 15 kalendářních dní. Poštovní doručovatelé také nebudou muset vyhotovovat písemný záznam o poučení o následcích odmítnutí převzetí zásilky. Zaměstnavatelé rovněž budou zasílat dokumenty na adresu zaměstnance, která jim byla písemně sdělena, zaměstnanci budou povinni takovou adresu zaměstnavateli sdělit, což by celkově mělo usnadnit mnohdy komplikované doručování v rámci pracovněprávních vztahů.

Právní novinky