Arzinger & Partners

NEBOJTE SE FINANČNÍHO ÚŘADU A BRAŇTE SVÁ PRÁVA

30.04.2015

Vyměřil vám finanční úřad dodatečně vyšší daňovou povinnost, s čímž z objektivních důvodů nesouhlasíte? Váháte, zda se pustit do sporu s tímto úřednickým kolosem? Nebo už jste se rozhodli, ale chybí vám pro uplatňování svých práv potřebná odbornost?

Stejně jako nejsou plátci a poplatníci neomylní, tak ani správce daně opírající se o rozsáhlý úřednický aparát nefunguje bezchybně. Může se tedy stát, a stává se, že finanční úřad něco špatné posoudí a povinnosti, které stanovuje jednotlivým daňovým subjektům, budou v rozporu s platnými právními předpisy. V ARZINGER & PARTNERS si myslíme, že v takové situaci by se měl každý, kdo nechce být pouze loutkou správního úřadu, bránit a než se dostaneme ke konkrétním možnostem, které náš právní řád poskytuje, je potřeba zdůraznit několik základních zásad správy daní jako takové.

Daň musí být vymezena správně

Pokud si otevřete platný daňový řád, tedy zákon č. 280/2009 Sb., a budete si v úvodních ustanoveních procházet jednotlivé základní zásady správy daní, narazíte na tu nejdůležitější hned v prvním paragrafu, konkrétně v jeho druhém odstavci. „Správa daní je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní...“ Když si toto zasadíme od kontextu předchozí již zrušené úpravy zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., která stanovovala, že cílem správy daní je „stanovit a vybrat daň tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy,“ pak vidíme, že je zde evidentní zásadní posun. Před účinností nového daňového řádu bylo pro správce daně klíčové tzv. fiskální hledisko; snažil se tedy zejména o to, aby stát nebyl krácen na svých příjmech. Od 1.1.2011 se ale musí snažit o materiální správnost, což jinými slovy znamená, že vyměřená daň musí být v první řadě správná a nikoliv co nejvyšší.

Když uvedenou zásadu vezmeme do důsledků, správce daně tak musí zohlednit při výpočtu daňové povinnosti subjektu veškeré jemu známé skutečnosti a to jak ty, které výši daně zvyšují, tak naopak i ty, které jí snižují. Podstatné nicméně je, že o nich musí vědět. Nelze tedy například po finančním úřadu spravedlivě požadovat, aby za daňový subjekt sám vyhledával skutečnosti, které svědčí v jeho prospěch. Zároveň je toto již potvrzeno i judikaturou.

Jak se tedy lze proti rozhodnutí finančního úřadu bránit?

V první řadě je potřeba uvědomit si, že daňové právo je nesmírně složitou a rozsáhlou oblastí, která pochopitelně není reprezentována pouze daňovým řádem, ale souborem mnoha právních předpisů, k jejichž správné aplikaci je nezbytná odbornost, kterou vám právě v ARZINGER & PARTNERS nabídneme. Rozhodně se tak do případné pře se správcem daně nepouštějte sami, ale přijďte se poradit. Už samotné subjektivní zaujetí ve věci vám totiž může sebrat schopnost vše realisticky posoudit.

Pomyslným prvním krokem při nesouhlasu s nepravomocným rozhodnutím finančního úřadu je odvolání. Zde obecně platí, že odvolání musí být podáno do 30 dnů od doručení konkrétního rozhodnutí u správce daně (finančního úřadu), který ho vydal, pokud zákon nestanoví jinak. Pokud finanční úřad o odvolání sám v plném rozsahu, nebo v jeho části nerozhodne, postoupí ho odvolacímu orgánu, kterým je Odvolací finanční ředitelství.

Jakmile nastane situace, kdy ani Odvolací finanční ředitelství nepřistoupí na váš názor, jsou zde v konkrétních případech k dispozici i mimořádné opravné prostředky – obnova řízení a přezkumné řízení, nebo se lze domáhat přiznání vlastních práv soudní cestou.

Uplatnění práv ve správním soudnictví

Pokud tedy nebylo možné proti rozhodnutí správce daně podávat odvolání, nebo nebylo při posouzení tohoto opravného prostředku správním úřadem vyhověno vašemu nároku, je možné obrátit se s žalobou na místně příslušný krajský soud, který funguje jako první instance ve správním soudnictví. Touto žalobou se budete domáhat, aby krajský soud přezkoumal rozhodnutí správního orgánu (Odvolacího finanční ředitelství), přičemž je nutné jí podat ve lhůtě dvou měsíců od oznámení rozhodnutí žalobci. Výhodou správního soudnictví bez pochyby je, že o žalobě již nebudou rozhodovat zaměstnanci finanční správy, ale senát tvořený třemi soudci, kteří mohou mít na věc zcela odlišný náhled.

V situaci, kdy ani krajský soud neuzná oprávněnost vašich tvrzení, dává vám soudní řád správní možnost obrátit se s kasační stížností, která je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na Nejvyšší správní soud a to do dvou týdnů od doručení napadaného rozhodnutí. Když ponecháme stranou Ústavní soud ČR a případnou následnou možnost stížnosti na porušení Ústavou zaručených práv, je Nejvyšší správní soud poslední instancí, která může rozhodnutí finančního úřadu zvrátit.

Je to běh na dlouhou trať

Jak vidíte, pokud chcete skutečně využít všechny varianty, které vám k obraně svých práv platný právní řád nabízí, je potřeba projít si několikastupňovou soustavou nejprve správních úřadů a následně i soudů. V těchto řízeních je samozřejmě nezbytné ovládat danou problematiku, důsledně dokazovat svá tvrzení a objektivně posuzovat své šance na úspěch. Je ale potřeba zdůraznit, že tento dlouhý proces rozhodně může přinést ovoce, a rozhodně není pravidlem, že pokud se finanční úřad, Odvolací finanční ředitelství a následně i krajský soud budou držet původního rozhodnutí, tak vám nemůže dát za pravdu až Nejvyšší správní soud. S tím máme v ARZINGER & PARTNERS bohaté zkušenosti.

Určitě můžeme v této souvislosti zmínit jeden z naších posledních případů, kdy jsme se několik let přetahovali se všemi výše uvedenými stupni pomyslné soustavy, abychom se nakonec v jedné věci dostali jménem klienta třikrát až k Nejvyššímu správnímu soudu, který nám dal třikrát za pravdu. Je tedy evidentní, že se trpělivost vyplatí.

Závěrem bychom rádi dodali, že je skutečně potřeba mít neustále na paměti, o jak složitou oblast se jedná. Smyslem tohoto článku je zejména poodhalit osobám pohybujícím se mimo daňové právo problematiku chybného rozhodování při správě daní a následném správním soudnictví a nastínit jim varianty, jak se lze domáhat spravedlnosti. Pokud jste přesvědčení o tom, že vám finanční úřad svým rozhodnutím způsobil újmu na právech, kontaktujte nás a my vám v ARZINGER & PARTNERS rádi pomůžeme.

Právní novinky